Má drahá do tance je zabraná/ Djordje Balašević - (Dnevnik starog momka, 2001) - Ljerka
Korzo má především svůj řád,
má tempo, jež lze mít rád,
všechno už tálo, ustupuje chlad.
Melanija Matić, mužskejch je trapič,
bohyně římské pozice
jí v chůzi sluší velice,
je růží každé prérie,
bez ní to nikde nežije,
i užije si dost s partou z periferie.
Veronika Bačić, potrpí na kýč,
ve zmijí sukýnce pěkná je kosice.
Refrén:
Má drahá do tance je zabraná,
je ruská balerína nahraná,
korzo ni nedýše, dav zří jen chřestýše,
konce nebere, prodere k místu se někam bez skrýše.
V halence živůtek prima má,
vím, že je nejlepší, je víla má…
Červený pásek svírá pyšně,
vau, džbánky z Míšně lnou přílišně.
Před apotékou, bezpečně, nikdy ne však netečně,
jé, to je místo, odkud vzhlíží ke slečně,
Mia Radenković…Namužskýsipolič,
a dál ve stylu pávice kráčí ta krásná stálice,
a na oko pouze jen bezbranná…nebývá dlouho bez pána,
otevře vrata, někým tam je čekána.
Lela Balonski…sníh není loňský,
vždyť přitahuje šrumec ta vlasatice.
Refrén:
Má drahá do tance je zabraná,
je ruská balerína nahraná,
korzo ni nedýše, dav zří jen chřestýše,
konce nebere, prodere k místu se někam bez skrýše.
V halence živůtek prima má,
vím, že je nejlepší, je víla má…
Červený pásek svírá pyšně,
Pane, džbánky z Míšně lnou přílišně.
Oslava Jara/ Djorde Balašević (překlad textu Jaroslava „Deníku starého mládence“)
Namísto modlitby šeptala´s „vždyť to má času dost zítra“,
jak Scarlet překrásná, možná i nešťastná - tvou maluji líc,
tak jak jsi lámala v kamenolomu zase pouta jitra,
tak jak bystřina, již zlý duch proklíná, jemuž míří vstříc…
V noci jsi se zas házela, dáma… Čechov sám zklidnil tě blaženým snem,
tma se vkrádá, zatím cos spala sama tam pod oknem…
Větru se nezdálo, že vraštíš čelo – špičky hor nejsou však nadohled…
Luně se zachtělo ozářit tělo – které ač praží, je chladné jak led…
Princezno ozvi se - ať prsty tvé mé rázem konejšivě hřejí,
jen zprávu pošli mi - a celý dozajista v chvíli pookřeji,
nevzdám se bez boje - napnutý čekám tu, až klapnou tvoje vrata,
princezno, smutno je – čas zvolna odpluje, co nezmizí, je ztráta,
co ti je?
Všedno vší marnosti pohlcuje tvůj svět jak Atlantidu,
jak snímky biásku, kde pomlkou je mezi gegy střih,
na zdi sousedů jsou čmáranice, jak zaplašit bídu,
pod tvojím okýnkem cikáni dusali sníh,
Kam se dá, už črtám tvoje rysy,
a vtíravé otázky vždy obelhávám,
chtěl smát bych se zase tak jako kdysi - všechno vzdávám,
pod stromem vlastním, co stále zde stojí,
tě tu očekávám každým dnem,
tvá ňadra nechala tak jako v sloji,
v těle mém otisky, v prachbídném…
Princezno ozvi se - nic vysvětlovat mi přec ty tady nemusíš,
jenom se nedurdi - i rozdurděná ty tak báječně se tulíš,
jak zvony orloje – je slyšet akordy, tóny ze staccata,
princezno, smutno je - čas zvolna odpluje, co nezmizí, je ztráta,
princezno, smutno je…
Ein Lied (Hvězdička blýskavá – Interpret: Petr Novák, překlad do němčiny):
In der Nacht, in der starken Sternelicht,
stand ich allein und traurig, ohne dich.
Und ich muss immer fragen worum denn
muss ich hier stehen…
Ich sehe diene Augen fast in jedem Baum,
aber bleibe nur in einem lehren Raum,
ich weiss gut, dass du mir nicht, mein Schatz, gehőrst,
ich schweige – du mich hőrst…
Sei mein Stern,
meine Nacht,
wer still weint,
der auch lacht,
still…
Haben dich
ist zu schwer,
verlieren
einfach mehr
viel…
Leidern ist
ein Weg,
Leider ist
Verstäckt
Oder:
Jetzt wohin
du gehest,
in dem Herz
du lest…
Trotzdem ganz nah bist du, du bleibst immer so weit,
du weisst gut, was dir Weh tut, das tut mir Leid.
Ich glaube dass Jemand dich wie ich lieben darf,
es musste sein nicht so scharf.
Du musst lieben ihn, er dich – und das macht Spass,
sei wie Sonne stark und sei nett wie ein Grass.
Ich mőchte nur dein Glűck, und nicht sein wie ein Dieb,
du warst mehr als sehr lieb.
Ich suche das Haus (Holubí dům – Interpret: Jiří Schellinger, překlad do němčiny)
Ich erinnere mich an den Tall,
wo die Vőgel sind auf jedem Fall,
sie flűgen dort nicht weit von dem Dach,
wo wohnt ein Mädchen, das sehr schőn lacht…
Ich weiss, dass die Tage sind vorbei,
was nah war, das ist jetzt wirklich weit,
sie war hűbsch, sie war lieb, sie war nett,
und ich habe Angst, es ist zu spät...
Refrén:
Ich suche das Haus, wer wisst, wo es ist,
Himmel ist grau, braun ist die Mist,
in det Stall, wo ich sie damals sah...
Zeig, bitte zeig mir einen Weg,
von Zeit zu Zeit es tut mir Weh,
dass sie so weit ist, ich liebte sie sehr...
Die Flűgel hőrte ich jeden Tag,
ich mächte alles, was sie nur mag,
sie muss wissen, dass sie mir sehr fehlt,
sie war fűr mich alles, ganze Welt...
Die Vőgel sangen und ich war taub,
ich liebte Augen wie Himmel blau,
sie waren tief und sie waren rein,
wo konnte meine Liebe nur sein...
Refrén:
Ich suche das Haus, wer wisst, wo es ist,
Himmel ist grau, braun ist die Mist,
in det Stall, wo ich sie damals sah...
Zeig, bitte zeig mir einen Weg,
von Zeit zu Zeit es tut mir Weh,
dass sie so weit ist, ich liebte sie sehr...
Tvé sny do mých se vejdou/ Že to je skvělý svět (Interpret: Cliff Richard)
Tvé sny do mých se vejdou,
jsou můj ráj.
V kolébce ke mně přejdou,
hned jak se tobě zdaj´.
Tvé sny do mých se vejdou,
bez žalu
a já spím sladkým tajemstvím
v pravdě bez králů.
Někdy, to když hvězd cítím žár,
chtěl bych vstát, když mraků pár dar seslat smí.
Kde trable pryč jsou, pryč je zlost,
já zřím z vrchu velký most,
tam budem´ sami.
Tvé sny do mých se vejdou,
utíkaj´,
do duhy citů vejdou,
proč jen – ou – sám znám taj?
Vidím kvíst snad tis – strom pocitů,
kvete tu pro mne, že jsi tu,
já říkám si zase,
že to je skvělý svět.
Vidím nebeskou modř a mraků bílý šat,
záblesk dne, který chci znát, tmy zchladlé mat,
já říkám si zase,
že to je skvělý svět.
Barvy duhy, které jsou jak z jara pestrý háj,
též na tvářích jsou lidí, co se tu komíhaj´.
Vidím sen, přítel jen říká, dost je rmutů,
miluju tě – a nemám lhůtu.
Slyším dětí křik, vidím je, jak jdou,
vím, že co ony, mé sny nenajdou.
Já říkám si zase,
že to je skvělý svět.
Někdy, to když hvězd cítím žár,
chtěl bych vstát, když mraků pár dar seslat smí.
Kde trable pryč jsou, pryč je zlost,
já zřím z vrchu velký most,
tam budem sami.
Tvé sny do mých se vejdou,
utíkaj´,
do duhy citů vejdou,
proč jen – ou – sám znám taj?
Oooooo…
Všechny muže/ Pretty Woman (Interpret: Ray Orbison)
Všechny muže můžeš holka mít,
všechny muže umíš omámit.
Všechny muže – ti jsou ti vzduch,
jak hejno much.
Jsi ta co ví, jak vnésti vzruch.
Díky.
Všechny muže krása nalomí,
všechny muže štěpíš v atomy
všechny muže ovládáš podle potřeby,
svatoušky i dareby…
Všechny muže, co tě znaj´,
všechny muže láká ráj.
Všechny muže – já ti rozumím,
všechny muže – jé, jé, jé,
všechny muže – naděje…
Všechny muže – chci být srdcem tvým.
Tebou žiju,
a tebe mám rád,
v tobě se skryju
snad napořád.
Všechny muže, co ztroskotaj´,
všechny muže lákal ten kraj,
všechny muže – jen mne však hřej,
hej… O.K…
Mé srdce burácí,
ke mně pohled obrací.
Ano, aniž se odvrací.
O-Oh…
Všechny muže…
Alternativní verze:
Zbitý, ztlumen chtěl jsem tebe mít,
zbitý ztlumen, z toho neslevit,
zbitý ztlumen – znám bludnej kruh,
mám velkej dluh,
nechci být ovšem dobrodruh,
O.K.
Zbitý, ztlumen čekám pohromy,
zbitý, ztlumen, výprask ohromí,
zbitý, ztlumen – vždyť snesu každé podnebí,
už snad nesním o nebi…
Zbitý, ztlumen nečekám,
zbitý, ztlumen, stále sám.
Zbitý, ztlumen nechci rozumy,
zbitý, ztlumen, jé, jé, jé
zbitý, ztlumen, bez děje,
zbitý, ztlumen, člověk rozumí…
S jinou žiju,
jinou už mám rád,
občas se šiju,
v tobě byl chlad.
Zbitý, ztlumen, běh života,
zbitý, ztlumen, děs, němota,
zbitý, ztlumen – no tak se měj,
hej – O.K.
Mé srdce burácí,
lacino mne utrácí,
ano, aniž se odvrací.
O-Oh…
Zbitý, ztlumen…
Když vidíš/ Only if (Interpret: Enya)
Když vidíš blízko stín, buď slunce pán,
když plníš láskou klín, varuj se ran.
Všech slibů obrysy nebe už zná,
jimž láska křídla dá, zem neuzná…
Chór:
Překonej němotu – a bude ti hej,
chtěj přemoct slepotu – prostě jen tak chtěj.
IDEM
Překonej němotu – a se mnou se směj,
chtěj přemoct slepotu – jak v nebi se měj…
Když najít cesty smíš, hvězdy znáš žár,
v moři souš nevidíš, nejsi stár.
Však srdce zlomená nebe už zná,
nesvěsíš ramena, to zem neuzná…
Bridge:
Je voudrais voler, comme un oiseau d'ailleurs
(bis) d'ailleurs
Divím se sám/ Lemon Tree (Interpret: Fool´s Garden)
Jak míval jsem rád ten nudný dům,
nedělní depka – jenom déšť mluví k mým rtům,
ždímám nezájem
a zaháním nudu,
co sil´s, nezraje,
já vím, že´s v čudu,
je těžké smířit se, že je to snadné…
Projíždím kolem kolem fár,
rychle – chci se mást,
v dálce vidím zdar,
chci umět čelit osudu,
mne servou ostny.
Já vím, že´s v čudu,
je těžké smířit se, že je to snadné…
Refrén:
Divím se sám,
divím se vám,
včera jsi mi říkal, kde je věčný ráj,
však vidím bez clony jenom kyselé citróny,
koukám se, kam se koukat dá,
vždyť koukám, koukám, koukám, koukám, koukám - zrada,
však vidím bez clony jenom kyselé citróny…
Jsi jako štír,
i to se stává,
chci si sprchu dát, pal nepřestává,
nad hlavou mou se tyčí mraků hřbet,
mne bolí hlava,
půjdu spát asi hned,
je těžké smířit se, že je to snadné…
Nebýt sám jsou moje reformy,
nebýt sám, kyselý citrón, cit není bez formy.
Stojím tak v poušti, už nemám žádný voj,
jak fakan hračku novou, mám nový boj,
je těžké smířit se, že je to snadné…
Refrén:
Divím se sám,
divím se vám,
včera jsi mi říkal, kde je věčný ráj,
však vidím bez clony jenom kyselé citróny,
koukám se, kam se koukat dá,
vždyť koukám, koukám, koukám, koukám, koukám - zrada,
však vidím bez clony jenom kyselé citróny…
Pouštní růže (Interpret: Sting)
O dešti sním,
sním o zahradách v pouštním písku jen,
znát bolest smím,
sním o lásce a za dnem plyne den…
Sen oheň svírá,
ten sen se vzpírá jak oř, jehož nic neutýrá
a v plamenech
na jejích rtech se odráží mužů víra…
Pouštní růže
může kvést – a slib dáš pro list,
jak poušť je žhavá,
svou vůní mnou mává, chci v ní jak v knize číst…
Ne beze změn,
mění se stále a že ji ztrácím, dobře vím,
pal ohně, sen
rozplývá se – snad pravdu objevím…
O dešti sním,
sním o zahradách v pouštním písku jen,
znát bolest smím,
sním o lásce a za dnem plyne den…
O dešti sním,
zrak tupý mám, mrak v prázdnotě hledám,
vše nejspíš vzdám,
její vůně je omamný jed, láska víc jak bledá…
O dešti sním,
sním o zahradách v pouštním písku jen,
znát bolest smím,
sním o lásce a za dnem plyne den…
Pouštní růže
může kvést – a slib dáš pro list,
v poušti se stává
svou vůní mnou mává, chci v ní jak v knize číst…
Pouštní růže
ráj máme jenom jeden – také bol,
vždyť to se stává,
mnou moc mává, ta její vůně láme mne jako stvol…